Znojmo - město s přívlastkem 

Oddělení sociálně právní ochrany zabezpečuje tyto jednotlivé agendy:

• terénní sociální pracovnice
• pracovnice pro náhradní rodinnou péči (dále jen NRP)
• kurátor pro mládež

Sociálně právní ochrana dětí

Sociálně právní ochrana dětí je zaručena v České republice zákonem číslo 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Na její realizaci se významným dílem podílí obecní úřady obcí s rozšířenou působností, zejména odbory sociálních věcí, oddělení sociálně právní ochrany.

Terénní sociální pracovnice samostatně vykonávají sociální agendu na úseku péče o rodinu a děti v rozsahu daném zákonem o sociálně právní ochraně dětí, zákonem o rodině a souvisejícími právními normami. Pracovnice v rámci sociálně právní ochrany dětí poskytují pomoc při sepsání a podání návrhů k soudu. Zajišťují sociálně právní poradenství včetně doporučení či zprostředkování odborné nebo specializované pomoci a služby jinými institucemi. Zvláštní pomoc je věnována osamělým matkám, těhotným ženám ve složité životní situaci a sociálně potřebným občanům.

V občanskoprávním řízení, týkajících se nezletilých, vykonávají na základě ustanovení soudu nebo okresního státního zastupitelství funkci kolizního opatrovníka. V rámci této funkce se osobně zúčastňují řízení u soudů a notáře, kde figurují jako účastník řízení. Tím požívají veškerá práva stanovená zákonem - vyjadřovat se k projednávané věci, dávat návrhy. Při jednáních hájí zájmy nezletilých, a to v řízení opatrovnickém, občanskoprávním, dědickém - před soudem i u notáře,trestním, detenčním, případně kolizní opatrovník figuruje jako účastník přezkumného správního řízení. Sociální pracovníci jsou oprávněni podávat soudu návrhy a podněty na zahájení řízení, jsou-li v zájmu dětí. Zúčastňují se soudních jednání jak u Okresního soudu ve Znojmě, Krajského soudu v Brně jako odvolacího soudu, tak i ostatních soudů v celé České republice. V případě potřeby je možnost zastoupení MěÚ Znojmo jako kolizního opatrovníka jiným obecním úřadem s rozšířenou působností, působícím v místě, v jehož obvodu je vedeno soudní řízení.

Terénní sociální pracovnice rovněž provádějí prošetření prostředí tak, jak to umožňuje zákon - v případě zajištění ochrany života nebo zdraví dítěte, ochrany jeho práv nebo právem chráněných zájmů v prostředí, kde dítě žije, především v jeho bydlišti, škole nebo pracovišti, a to za účelem zjištění, zda je o něj dobře pečováno (§ 52 zákona o sociálně právní ochraně dětí). Místní šetření jsou prováděna na základě žádostí soudu, sdělení občanů, organizací i na základě anonymních oznámení popřípadě z vlastní iniciativy.

V případech, kdy je zdraví, život nebo příznivý vývoj nezletilých vážně ohrožen, podávají sociální pracovníci k soudu návrh na nařízení předběžného opatření dle § 76a občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů. O návrhu je okresní soud povinen rozhodnout do 24 hodin od jeho podání a případně provést výkon rozhodnutí. Výkon rozhodnutí zajišťuje soud, který si zpravidla vyžádá asistenci pracovníka OSPOD.

Sociální pracovníci vyhledávají děti, jejichž rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za jejich výchovu, neplní své povinnosti uložené zákonem, případně výchovu dětí ohrožují nebo narušují. Pracovník OSPOD s těmito osobami pracuje a působí na ně tak, aby došlo k odstranění příčin a důsledků těchto nedostatků.

Vyskytují-li se připomínky k péči rodičů o děti, je možné přikročit k výchovným opatřením - napomenutí, dohled nad nezletilým, uložení omezení. O nich rozhoduje na návrh OSPOD soud, nebo při méně závažných nedostatcích přímo obecní úřad. Výsledkem jednání jsou zpravidla rozhodnutí, jejichž plnění sociální pracovníci kontrolují, tzn. provádějí návštěvy v domácnosti, spolupracují se zúčastněnými orgány a organizacemi. Pokud je výchovné opatření nařízeno soudem (např. stanoven dohled nad výchovou dětí), OSPOD podává o průběhu a účelu opatření pravidelné zprávy.

Sociální pracovníci na žádost výchovných zařízení, kde jsou umístěny děti s nařízenou ústavní výchovou nebo ochrannou výchovou, prověřují prostředí a podmínky v rodinách, vyjadřují se ke krátkodobému propuštění dětí z ústavní péče. Jedná se zejména o vyjadřování k udělování tzv. dovolenek na dobu školních prázdnin, svátků a víkendových pobytů dětí v původní rodině. V rámci práce s rodinami, jejichž děti jsou umístěny ve výchovných zařízeních, se pracovníci snaží motivovat rodiče k tomu, aby zlepšil své podmínky tak, aby nařízená ústavní výchova dětí mohla být soudem zrušena a děti se mohly vrátit do původního prostředí rodiny.

Pracovníci OSPOD spolupracují s Policií ČR a orgány činnými v trestním řízení. V případě podezření na spáchání trestného činu na dítěti dávají sociální pracovníci podněty k prošetření, zda nedošlo k naplnění skutkové podstaty trestného činu. Další spolupráce je realizována formou účasti při výsleších nezletilých jak na policii, tak u soudních jednání v rámci trestního řízení.

Pracovníci OSPOD jsou povinni nejméně jednou za tři měsíce navštěvovat děti, kterým byla nařízena ústavní výchova. Jsou v osobním kontaktu s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jejich výchovu a volí prostředky působení tak, aby účinně působily k odstranění důvodu umístění dítěte do ústavního zařízení. Sledují také vývoj dětí, které byly svěřeny do péče jiné fyzické osoby než rodiče a jsou povinni vykonávat návštěvy nejen v rodině, ale i v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje.

Sociálně právní poradenství

Jednou z forem sociálně právního poradenství na OSPOD je pomoc klientům při sepisování jednotlivých návrhů:

• návrh na určení otcovství
• návrh na určení příjmení nezletilého dítěte
• návrh na udělení souhlasu k podání žádosti o změnu příjmení nezletilého dítěte
• návrh na úpravu výchovy a výživy na dobu do rozvodu manželství
• návrh na úpravu výchovy a výživy na dobu po rozvodu manželství
• návrh na zvýšení výživného pro nezletilé dítě
• návrh na úpravu styku rodiče s nezletilým dítětem
• návrh na úpravu styku prarodiče s nezletilým dítětem
• návrh na změnu výchovného prostředí
• návrh na svěření nezletilého dítěte do výchovy jiného občana než rodiče
• návrh na nařízení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
• návrh na zrušení ústavní výchovy nebo ochranné výchovy
• návrh na udělení souhlasu k podání žádosti o vyřízení cestovního pasu pro nezletilé dítě,…..

Při každém takovém úkonu - sepsání návrhu a podání návrhu nebo podnětu k soudu - sledují odpovědní pracovníci vždy zájem a blaho dítěte. Pomoc a služby jsou přitom určeny rodinám s dětmi ve věku do 18 let, které nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.

Uvedené návrhy jsou s žadateli sepisovány zdarma, neboť jejich projednávání je v zájmu ochrany práv nezletilých dětí.

Rodičům jsou v rámci poskytování sociálně právní ochrany dětí poskytovány podrobné konzultace při sepisování tzv. mimosoudních dohod, které buď přímo předchází jednání u soudu nebo rodiče problémovou situaci v rodině nechtějí řešit prostřednictvím soudu. Účelem sepisování uvedených dohod je především předcházet sporům rodičů o děti v komplikovaných případech. Z našich zkušeností je patrné, že realizace mimosoudních dohod vede k nastolení pravidel v péči o děti. Jejich dodržováním dochází ke stabilizaci rodinných vztahů a mnohdy se tímto způsobem předejde násilnému způsobu řešení problémů mezi rodiči, týkajících se dětí.

Pracovníci OSPOD mohou podávat k soudům návrhy a podněty, které vedou k zabezpečení řádného výkonu rodičovské zodpovědnosti. Jedná se zejména o podávání podnětů na:

• nařízení soudního dohledu nad výchovou dětí
• úpravu práv a povinností rodičů k nezletilým, jsou-li splněny zákonné podmínky
• nařízení, prodloužení, zrušení ústavní výchovy
• ustanovení opatrovníka pro zvýšenou ochranu jmění nezletilých dětí
• ustanovení poručníka (ať již osoby fyzické, manželů nebo orgánu sociálně právní ochrany)
• nařízení předběžného opatření (§ 76a, o.s.ř.)

Pracovnice zabezpečující agendu náhradní rodinné péče.
Náhradní rodinná péče se uskutečňuje v nové rodině nebo v tak uspořádané malé skupině, která se rodinnému systému co nejvíce přibližuje.
Do náhradní rodinné péče patří

• osvojení
• pěstounská péče
• poručnictví
• svěření dítěte do péče jiné fyzické osobě než rodiči

Těmito formami stát zabezpečuje rodinné prostředí pro opuštěné děti.

Osvojení

Do osvojení jsou zařazovány děti, u kterých rodiče podepsali souhlas s osvojením nebo děti, o které rodiče neprojevili po určitou dobu zájem. Osvojení vzniká mezi osvojencem a osvojitelem vztah shodný se vztahem mezi biologickými rodiči a vlastními dětmi. O osvojení rozhoduje příslušný soud nejdříve po třech měsících, kdy osvojitelé mají dítě ve své péči na vlastní náklady.
Žadatelé, kteří chtějí získat dítě do osvojení, si musí na Městský úřad Znojmo podat žádost, ve které vyjádří své představy o dítěti. Vyplní tiskopisy a předloží požadované doklady. Po zkompletování všech dokladů je rodina navštívena sociální pracovnicí odboru sociálních věcí k provedení sociálního šetření v rodině. Nejdůležitějším kritériem pro vhodnost žadatelů o osvojení je přirozený věkový rozdíl mezi přijatým dítětem a žadateli, dobrý zdravotní stav, bezúhonnost a vyhovující bytové, sociální a majetkové poměry.
Poté je celý spisový materiál odeslán na Krajský úřad Jihomoravského kraje v Brně. Následně je provedeno psychologické vyšetření psychologem KrÚ v Brně, žadatelé jsou povinni zúčastnit se přípravy a poté je vydáno rozhodnutí o zařazení či nezařazení do evidence žadatelů vhodných stát se osvojiteli.
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče mohou provádět pouze krajské úřady, ministerstvo práce a sociálních věcí a Úřad pro mezinárodní ochranu dětí se sídlem v Brně. Ostatní právnické či fyzické subjekty mohou pouze na základě pověření z MPSV nebo KrÚ vyhledávat osoby nebo děti vhodné pro NRP.
Na Krajském úřadu Jihomoravského kraje v Brně zasedá pravidelně 1x za měsíc (v případě potřeby i dříve) poradní sbor, který vybírá k vhodnému dítěti do náhradní rodinné péče vhodné žadatele.
Členy poradního sboru mohou být pracovníci KrÚ, ředitelé dětských domovů, psychologové ústavů, psychologové Centra náhradní péče v Brně a sociální pracovnice příslušných obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Po výběru vhodných žadatelů jsou tito příslušnou sociální pracovnicí obecního úřadu obce s rozšířenou působností zkontaktováni a jsou informováni o dítěti. Pokud mají zájem o vybrané dítě, je jim nabídnuto co nejdříve seznámení s dítětem v kolektivním zařízení, kde se dítě právě nachází. Rozhodnou-li se získat dítě do své péče, požádají příslušný městský úřad o svěření dítěte do tzv. péče budoucích osvojitelů. Po vydání rozhodnutí si dítě z kolektivního zařízení převezmou. Výchova dítěte je pravidelně sledována do rozhodnutí soudu o osvojení. Nejdříve po uplynutí tříměsíční doby mohou žadatelé podat návrh k soudu na osvojení dítěte.

Pěstounská péče

Nezastupitelné místo v náhradní rodinné péči má pěstounská péče. Je to forma státem řízené a kontrolované dlouhodobé náhradní rodinné výchovy zabezpečované též z jeho strany hmotnou podporou. O svěření do pěstounské péče se uvažuje u dětí, jejichž rodiče nemohou dlouhodobě výchovu dětí zabezpečit. Příčiny pro něž nemohou původní rodiče řádně plnit svá rodičovská práva a povinnosti, musí být dlouhodobého charakteru. Pěstounská péče má přednost před umístěním do ústavů, a to z důvodu zásadního práva dítěte vyrůstat v rodinném prostředí. Soudním rozhodnutím nezanikají právní vztahy dítěte k jeho původní rodině. Mezi pěstounem a dítětem nevznikají pěstounskou péčí příbuzenské vztahy.
Po dobu trvání pěstounské péče je pěstoun nositelem práv a povinností rodičů v oblasti výchovy dítěte. V ostatních věcech patří tato práva biologickým rodičům, pokud mají rodičovskou zodpovědnost. Biologickým rodičům také zůstává právo stýkat se s dítětem, pokud není soudem vysloven zákaz styku. Omezením nebo zbavením biologických rodičů jejich rodičovské zodpovědnosti nezaniká jejich vyživovací povinnost ke svým dětem.
Na výživu dítěte dostává pěstoun od státu příspěvek na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, odměnu pěstouna za to, že se o svěřené dítě stará a příspěvek při převzetí dítěte z kolektivního zařízení. Příspěvek je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle do 26.roku jeho věku, pokud je i nadále nezaopatřené a trvale žije ve společné domácnosti.
Žadatelé, kteří mají zájem o svěření dítěte do pěstounské péče, podávají také žádost na příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností a ve vyřizování postupují jako žadatelé o osvojení. O vzniku pěstounské péče zpočátku rozhoduje na žádost budoucích pěstounů příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí musí pěstouni podat návrh na soud na svěření dítěte do pěstounské péče. Pěstounská péče vzniká rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci a zaniká zletilostí dítěte, úmrtím dítěte nebo pěstouna. Společná pěstounská péče zaniká též rozvodem manželství pěstounů nebo úmrtím jednoho z manželů. Soud ji také může zrušit svým rozhodnutím, má-li k tomu závažné důvody. V případě, že o zrušení požádá pěstoun, je soud povinen jeho návrhu vyhovět.
Pokud rodiče dítěte zemřeli, nebo byli zbaveni rodičovské odpovědnosti, musí být dítěti ustanoven poručník, který musí o dítě osobně pečovat a nahrazovat plně péči rodičů. Tato funkce však nezakládá vyživovací povinnost k dítěti. Rozhodnutí, které poručník učiní v podstatné věci, musí být schváleno soudem. O ustanovení poručníka rozhoduje soud. Poručnictví zaniká nabytím zletilosti, smrtí dítěte či poručníka, obnovením rodičovské zodpovědnosti původních rodičů a na základě rozhodnutí soudu, pokud je pro funkci poručník nezpůsobilý a porušuje své povinnosti.

Svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče

Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte. Důvody pro takové opatření mohou být různé - nedostatky ve výchově, nemoc v rodině, nevhodné bytové poměry, úmrtí obou rodičů apod. Osoby, kterým bylo dítě takto svěřeno, jsou oprávněny a zároveň povinny zajistit výchovu a výživu dítěte, zastupovat je v běžných záležitostech.

Kurátor pro děti a mládež

Kurátoři provádějí komplexní sociálně právní poradenství a sociální terapii v problémových rodinách a s problémovými skupinami nebo jedinci. Vyhledávají děti, jejichž rodiče nebo jiné osoby zodpovědné za jejich výchovu, neplní své povinnosti, nezabezpečují dostatečně péči o ně nebo jejich výchovu či zdárný vývoj ohrožují, případně narušují. Působí tak, aby došlo k odstranění příčin i důsledku takového chování dospělých osob. Ve své činnosti se kurátoři zaměřují na sledování vývoje dětí a mladistvých s poruchami chování nad kterými byl stanoven dohled. V uvedených rodinách se provádí pravidelné návštěvy.
U problémových a nezvladatelných dětí podávají kurátoři soudu podnět k nařízení ústavní výchovy a zprostředkovávají jejich umístění do diagnostických ústavů. Jsou povinni jednou za tři měsíce navštěvovat děti, kterým byla nařízena ústavní výchova v zařízení a jsou v kontaktu s rodiči nebo osobami odpovědnými za jejich výchovu za účelem odstranění důvodů, pro které bylo dítě umístěno do ústavního zařízení. V případě, že pominuly důvody pro nařízení ústavní výchovy, dávají soudu podnět na jejich zrušení. Po propuštění dětí nebo mladistvých u ústavní či ochranné výchovy pečují o to, aby tyto osoby byly přijaty do škol, vhodných učebních oborů a zaměstnání. V rámci této činnosti spolupracují se školami, úřady práce, zaměstnavateli apod.
Kurátoři pro děti a mládež pracují s rodinami, ve kterých žijí děti s poruchami chování a které se dopustily trestného činu, rodičům poskytují pomoc.
V rámci přípravného řízení spolupracují s orgány Policie ČR. Následně se osobně zúčastňují řízení u soudu v trestních věcech mladistvých. Kurátoři vypracovávají na žádost policie, soudů a státního zastupitelství zprávy o výchovném prostředí nezletilých, jejich chování a stupni mravního narušení.
V souladu se zněním zákona o přestupcích se zúčastňují přestupkového řízení, které je vedeno proti mladistvým. V rámci činnosti komise pro sociálně právní ochranu dětí připravují podklady pro její jednání - vedení pohovoru s nezletilými nebo řízení o výchovných opatření komise. Jednání komise se podle potřeby zúčastňují osobně. Samozřejmostí je vzájemná spolupráce s obecními úřady, městskými úřady, zdravotnickými zařízeními, policií, soudy, státními zastupitelstvími a dalšími zainteresovanými orgány a organizacemi.
Stejně jako terénní sociální pracovnice podávají kurátoři v případě ohrožení života nebo nepříznivého vývoje dítěte návrh k soudu na nařízení předběžného opatření dle § 76a občasného soudního řádu v platném znění. Pokud má pracovník podezření ze spáchání trestného činu na dítěti, podává podněty k zahájení trestního stíhání příslušným orgánům (ohrožování mravní výchovy, týrání dítěte, opuštění dítěte).
V oblasti sociálně patologických jevů u dětí a mládeže analyzují ve svěřeném územním obvodu situaci, podílí se na organizování a realizaci preventivních opatření směřujících proti kriminalitě mládeže, alkoholismu a drogové závislosti.
Rovněž zabezpečují sociálně právní ochranu dětí a mladistvých v obecné rovině - uplatňují garanci ochrany práv nezletilých dětí, zprostředkovávají odbornou specializovanou pomoc jednotlivcům i rodinám ze strany zdravotnických a jiných odborných zařízení včetně nestátních subjektů.